Není modrá jako modrá
Ráno otevřete prohlížeč a už se to valí. Blue Monday. Modré pondělí. Den, kdy jsme údajně na vrcholu splínu. I to počasí venku z něj pláče.
Někdo se začne vymezovat: „Proč by to měl být nejhorší den, vždyť si jej umím udělat hezký!“ Druhý si řekne: „Uf. Děje se to všem, nejen mně!"
Pokud o něm hledáte vědecká fakta, nenajdete. Vznikl, protože se marketingově hodil. Kdyby se však netrefil do zimní nálady, tolik by nerezonoval. Co si z něj tedy vzít?
Přesně to, co potřebujete. Pokud vás k sobě volá smutek, dovolte si jej prožít. Zůstaňte chvíli se ztrátou, kterou cítíte. Dovolte druhým, ať vás opečují.
Pokud je vám dobře, užijte si to. Vychutnejte si ten pocit a ponořte se do něj. Zabalte se do něj jak do hřejivé deky.
Modré pondělí odráží dnešní dobu. Svět kolem nás překypuje poznatky. Některé k sobě pouštíme a dovolujeme jim nás ovlivnit.
Co se vás právě teď dotýká?
Kde se to vzalo?
A jaké pocity vám to přináší?